A pak… katastrofa. Řidič SUV nezatáhl ruční brzdu. Při vystupování se vozidlo rozjelo a přejelo mi nohu. Křičel jsem jako na lesy. Auto stálo na mé noze asi patnáct vteřin, než se všichni vzpamatovali. Někteří místní si mě dokonce točili na mobil.

Dnes mě čekal výstup na Mount Karthala – aktivní sopku, která dominuje ostrovu Grande Comore. S výškou 2 361 metrů je to nejvyšší bod celého souostroví a jedna z nejaktivnějších sopek v oblasti.

Vyšel jsem do ulic plných lidí, starých italských koloniálních budov a zvláštní směsi afrického a středomořského vlivu. Asmara, zapsaná na seznamu UNESCO, je často nazývána "Piccola Roma" – malý Řím – kvůli své italské koloniální architektuře z 30. a 40. let minulého století, která je zde zachována v téměř původním stavu.

Tři intenzivní, transformační roky jsem žil a podnikal v srdci Afriky, na kontinentu, který mnohým připadá vzdálený, exotický, možná i děsivý, ale mně se stal druhým domovem. Konkrétně v Mosambiku a Zimbabwe – zemích, které v sobě nesou tolik krásy, tolik bolesti, tolik života a tolik příběhů. Nebyl jsem tam jako turista s fotoaparátem. Žil jsem tam, dýchal jsem tím místem, stavěl jsem si budoucnost.

Takže tohle není klasický příspěvek ve stylu "pojeďte s námi a bude to úžasné". Je to spíš naléhavé varování, důrazná výzva: Pokud nás tato místa lákají, pokud v nás rezonuje touha po autentických zážitcích, po místech, která jsou skutečně jiná, neodkládejme to. Neříkejme si "jednou tam určitě pojedeme". Jednou může být příliš pozdě. Autentické zážitky mizí každým dnem, každým novým turistickým autobusem, každou novou selfie tyčí. A až budou pryč, už se nevrátí. Nikdy.

Samotná přítomnost na letišti v Mogadišu, v srdci Somálska, ve mně vyvolala směsici pocitů - od dalšího napětí až po vzrušení z neznáma. Již samotné získání víza bylo dobrodružství - online vízum vyžadovalo speciální zvací dopis, díky němuž jsem se stal součástí této fascinující země.

Zážitek na celý život, když se z hustého porostu zvedne vůdčí samec, pozorně si mě prohlédne – jsem pár metrů od něj – a namíří si to přímo ke mně.

Vidět kontrast mezi barevnými jezírky a bujnou vegetací z vyhlídek i přímo u vody je jedinečný zážitek. A když k němu přidáte teplou koupel v termálu a nadšení z delfínů a velryb na výletě lodí, je z toho naprosto skvělá dovolená.

Poprvé jsem Zuri navštívila s rodinou ještě před covidem, kdy byl tento resort na ostrově prakticky jediným hotelem takové kvality. Už tehdy nás naprosto okouzlil – svým designem, klidem a osobním přístupem. Od té doby jsme se sem vrátili ještě jednou a letos se na Zanzibar chystáme znovu. Zuri totiž není jen místo, kde se bydlí – je to zážitek, ke kterému se člověk touží vracet. Luxusní, stylový, udržitelný. A hlavně – lidský. Výjimečné místo v moři hotelových rezortů Zuri n

V Bhútánu se i obyčejná rána stávají výjimečným zážitkem. Krajina, ticho a rituály každodenního života pomáhají zpomalit a vnímat svět jinak.

Výjmečný zážitek pro milovníky golfu a Karibiku.

Z Johannesburgu jsem zamířil do Pretorie a odtud už „ne tak obyčejným“ vlakem směrem k Dračím horám a dál na jih do Durbanu, hlavního města provincie KwaZulu-Natal.