Daniel Valchovník "bílý Afričan"

Vyrůstal jsem jako obyčejný kluk v jednom z moravských měst, kde se všichni znají, kde čas plyne pomaleji a kde horizont často končí za kopci obklopujícími domov. Už tehdy jsem ale cítil, že tam venku, za těmi kopci, za hranicemi našeho malého města, existuje něco mnohem většího, něco, co mě volá a co prostě musím poznat na vlastní kůži. Procestovat celý svět, poznat všechny jeho kouty, vdechnout vzduch všech kontinentů a dotknout se duše různých kultur.

Ten sen jsem si skutečně splnil, a to je ta nejkrásnější část mého příběhu, která začala psát kapitoly, o nichž jsem ani nesnil.

Dnes, když se ohlížím zpátky, stojím v čele cestovní kanceláře Metatour International, což je pozice, která by se mohla zdát jako logický vrchol nějaké pečlivě naplánované kariéry. Ale má cesta k tomuto místu byla všechno jiné než přímá a předvídatelná. Byla mnohem divočejší, autentičtější a plná nečekaných zvratů, které mě formovaly do člověka, jakým jsem dnes.

Tři intenzivní, transformační roky jsem žil a podnikal v srdci Afriky, na kontinentu, který mnohým připadá vzdálený, exotický, možná i děsivý, ale mně se stal druhým domovem. Konkrétně v Mosambiku a Zimbabwe – zemích, které v sobě nesou tolik krásy, tolik bolesti, tolik života a tolik příběhů. Nebyl jsem tam jako turista s fotoaparátem. Žil jsem tam, dýchal jsem tím místem, stavěl jsem si budoucnost. Dokonce jsem si založil kuřecí farmu – uprostřed africké divočiny! Bylo to dobrodružství plné výzev, ranních vstávání, práce v horku, vyjednávání s místními dodavateli, učení se novým způsobům, jak věci fungují v prostředí, kde se pravidla hry liší od všeho, co jsem znal z Evropy.

Na africké půdě jsem poznal i svou tehdejší manželku. Afrika mě naučila pokoře, naučila mě vážit si maličkostí, naučila mě, že bohatství není jen o penězích, ale o vztazích, o schopnosti sdílet a pomáhat si navzájem. To nejde popsat slovy – musíte to zažít na vlastní kůži.

Po svém návratu a práci v cestovním ruchu, za více než dvě desetiletí neúnavného cestování, kdy jsem svůj život proměnil v jednu velkou expedici za poznáním, jsem navštívil 175 zemí roztroušených po všech kontinentech této úžasné planety. Od mrazivých krajin Antarktidy přes deštné pralesy Amazonie, od vyprahlých pouští Sahary až po vlhké rýžové terasy Asie, od ruchu megalopolí jako je Tokyo nebo New York až po odlehlé vesničky, kam jsem se dostal pěšky nebo na kánoi.

Pak přišel rok 2020 a s ním covid – pandemie, která zastavila celý svět. Hranice se zavřely, letadla zůstala na zemi, ulice zely prázdnotou. Pro mě, který jsem celý život cestoval a jehož domovem byl neustálý pohyb, to byla zvláštní, skoro surrealistická zkušenost. Ale jsem člověk, který i v krizi dokáže najít příležitost. Místo toho, abych propadl frustraci z toho, že nemohu cestovat, jsem se rozhodl využít ten nucený klid k něčemu, o čem jsem dlouho snil, ale nikdy na to neměl dost času. Sedl jsem si ke stolu a začal psát. Využil jsem ten čas k napsání knihy, která se nakonec stala mým literárním debutem a do které jsem vložil kus svého srdce.

Kniha se jmenuje "Bílý Afričan: Bída a lesk svobody" a vyšla v roce 2021, v době, kdy se svět pomalu začínal probouzet z covidového útlumu. Je to můj osobní příběh o životě v Africe – upřímný, bez příkras, bez romantizování, ale také bez cynismu. Je to příběh o tom, jak mladý Evropan přijel na africký kontinent s plnou hlavou snů a ideálů, jak se tam pokusil postavit si život, jak se zamiloval, jak podnikal, jak bojoval s překážkami, jak zažíval momenty naprostého štěstí i chvíle hlubokého zklamání. Je to příběh o svobodě – té skutečné, kterou najdete, když opustíte svou komfortní zónu a vrhnete se do neznáma. Snažil jsem se to všechno zachytit tak, jak to skutečně bylo – autenticky, pravdivě, s respektem k místu i k lidem, které jsem na této cestě potkal.

Rok 2023, který mi přinesl neuvěřitelné ocenění a příležitost. Při summitu v Rovníkové Guinei jsem byl zvolen ambasadorem České republiky v prestižní mezinárodní organizaci MTP, což je zkratka pro Nejzcestovalejší lidé planety (Most Traveled People). Tato organizace sdružuje ty nejzapálenější cestovatele z celého světa, lidi, kteří svůj život zasvětili poznávání naší planety. Být ambasadorem své země v takové organizaci je pro mě velká čest, je to uznání nejen těch statisíců kilometrů, ale především přístupu, s jakým k cestování přistupuji – s respektem, se zvědavostí, s touhou skutečně poznat, nejen vidět.

A teď se ptáte, co vám můžu nabídnout? Co můžete čekat od spolupráce s mojí cestovní kanceláří? Odpověď je jednoduchá, ale zároveň hluboká: Nejsou to jen další destinace vybrané z lesklého katalogu plného stock fotek a prázdných slibů. Nejsme cestovní kancelář, která vám jen prodá letenku a rezervuje hotel.

To, co vám nabízím, je osobní zkušenost – autentická a prožitá, zkušenost člověka, který místa osobně navštívil.

Chci vás naučit, jak být cestovatel, ne turista. Jak vstupovat do cizích kultur s pokorou, se zvědavostí, s ochotou učit se a přizpůsobit se, ne s arogancí a očekáváním, že se svět přizpůsobí vám. Jak navazovat skutečné kontakty s místními lidmi, nejen je fotit jako exotické exponáty.

Chci, abyste si z cesty, kterou společně naplánujeme, přivezli zážitky, které vás změní stejně hluboce a neodbytně, jako změnily mě. Chci, abyste se vrátili domů jako “jiný člověk“ – obohacený, inspirovaný, s širším horizontem, s větší empatií, s hlubším pochopením toho, jak rozmanitý a zároveň propojený je náš svět.

Chci, abyste zažili ten magický moment, když poprvé uvidíte gorily ve Rwandě nebo Ugandě v jejich přirozeném prostředí.

Chci, abyste cítili ten mráz po zádech, když stojíte před mohutným plynovým kráterem Darvaza v Turkmenistánu.

Chci, abyste poznali tu radost, když se vám podaří promluvit pár slov v místním jazyce v Myanmaru a vidíte, jak se místním rozzáří oči, protože si vážíte jejich kultury natolik, že jste se ji snažili alespoň trochu pochopit.

Chci, abyste ochutnali jídla v Papui Nové Guinei, Libérii, Eritreji, na Galapágách nebo na Velikonočním ostrově, která vás překvapí svými chutěmi a svou originalitou.

Chci, abyste seděli na pláži při západu slunce na ostrově Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svaté Heleně nebo v Sierra Leone, ne proto, abyste udělali perfektní fotku na Instagram, ale proto, abyste si skutečně vychutnali ten moment, tu krásu, ten klid, tu pomíjivost okamžiku.

Chci, abyste si uvědomili, že bohatství je relativní pojem a že někdy ti nejchudší lidé z ekonomického hlediska jsou nejbohatší na vztahy, na komunitu, na schopnost žít přítomným okamžikem.

Těším se, že společně naplánujeme vaši další cestu – ať už to bude vaše první velká výprava za hranice Evropy, nebo další kapitola ve vašem vlastním cestovatelském deníku. Těším se na chvíli, kdy mi řeknete, co vás zajímá, co hledáte, co vás láká, čeho se možná trochu bojíte.

Těším se, že vám budu moci navrhnout itinerář, který nebude jen seznam míst k navštívení, ale skutečný příběh, který společně napíšeme – vy svými zážitky a já svými zkušenostmi a radami.

A v neposlední řadě se těším na moment, kdy se vrátíte a budeme si povídat o vašich zážitcích, o tom, co vás překvapilo, co vás dojalo, co vás změnilo. Protože to je přesně to, co se stalo mně – jednou jsem začal cestovat a už jsem nikdy nepřestal, protože každá cesta otevírá dveře k další, každá země vás naučí něco, co vás vede k další zemi, každé setkání vytváří touhu po dalších setkáních.

I přes těch 175 navštívených zemí, které mám za sebou – má cesta zdaleka nekončí. Mým skutečným životním snem, tou velkou vizí, která mě žene dopředu každý den, je procestovat všechny země světa. Chci dokončit mozaiku, která se skládá pomalu, ale vytrvale, země po zemi a zážitek po zážitku.